Avatar: válka živlů 2024 - Vesmír Říčany

Avatar: válka živlů

V létě 2024 se děti spolu s námi vypravily do fantasy světa Avatara – posledního vládce větru. V tomto světě lidé mohou ovládat základní elementy – vodu, zemi, oheň, vzduch, přírodu a energii. Každý živel ovládá jeden národ, který usiluje o nadvládu nad ostatními. Duchové rozdělili děti do těchto národů. Rovnováhu a mír mezi nimi měl udržovat Avatar – strážce, který ovládá všechny živly. Když ale stávající Avatar jménem Aang zemřel, vypukla v říši válka. Který národ bude vládnout nad ostatními? A který z mladých stoupenců šesti elementů povstane jako nový Avatar?

Den příjezdu, neděle 30.6. 2024

Přijeli jsme do postaveného tábora. Poté co jsme si vybalili kufry, se nám představili národy (země, příroda, energie, voda, ohen a vítr). Jako poslední se nám představil Avatar, a uvítal nás do celotáborové hry. Jelikož na louce bylo spousta sena, museli jsme ho odklidit, abychom mohli hrát Gorku morku. Den uběhl jako voda a najednou jsme se objevili u táboráku. Ze zpěvu nás vyrušil příchod Avatara, který nás upozornil, že máme ve stanu obálku. V obálkách jsme našli svítící náramky, které nám určily tým. Poté jsme se rozeběhli za hranice našeho tábora. Tam na nás čekali naši vedoucí, kteří se představili, po krátké rozmluvě jsme se vrátili do tábořiště, kde začali nepokoje mezi národy. Situaci přišel uklidnit Avatar, který poslal všechny spát.

Tým Energie

Druhý den, pondělí 1.7.2024

Ráno po probuzená jsme se odebrali k našim týmům, kde jsme se snažili získat základní dovednosti živlu, který ovládáme. Náš tým si například vyzkoušel manipulaci s kameny formou zvedání kamenů a házení jich na stromy.
Po vydatné snídani – rohlíku s paštikou – jsme se v jednotlivých skupinkách lépe poznávali s ostatními členy. Každý se představil, něco o sobě řekl a potom jsme jako živel země se Zemí ještě více sbližovali. Čvachtali jsme se v blátě. Abychom znesvětili vodní živel, umyli jsme si nohy ve studeném potoce. Dopoledne jsme byli svědky tragického úmrtí Avatara Aanga, který celý svůj život udržoval mír a rovnováhu mezi znesvářenými živly. Před svou smrtí ještě pronesl, že jeden z nás se může stát jeho následovníkem, když prokážeme své schopnosti v ovládání všech živlů.
K obědu jsme měli čínské válečníky s rýží.
V průběhu odpoledne započala první bitva mezi živly. Každý tým strážil území se zásobou energie. Tu si mezi sebou živly kradly a oslabovaly tak týmy soupeřů. Po kruté bitvě následoval další souboj, tentokrát ve hře Gorka Morka. Odehrály se tři zápasy: Oheň proti Zemi, Vzduch proti Vodě a Příroda proti Energii. Ukázalo se, že Země, Voda a Příroda mají ve hře značnou převahu nad zbylými týmy.
Síly jsme doplnili u sladké večeře, krupicové kaše s kakaem. Zazpívali jsme si u táboráku a šli na kutě. Jaký však bude další osud znesvářených živlů?

Živel Země

Třetí den, úterý 2.7.2024

Dnes jsme se probudili do mrazivého rána, řekli nám, že si máme vzít škrabky a šli jsme na rozcvičku, kde jsme škrábali brambory. Po chutných rohlících s máslem a sýrem jsme se dozvěděli, že si máme vytvořit něco jako totemy, aby nám dodávali nadpřirozenou sílu. Začali jsme vycházkou pro kládu, kterou Kuba Gregor naporcoval. My jsme ji odnesli do tábora, kde jsme přemýšleli, co s kládou uděláme. Na konec jsme se rozhodli, že jí opálíme pomocí ohně, protože jsme Národ Ohně. Mezi tím, co naše vedoucí Danča opalovala kládu, my jsme si skočili na oběd plný květáku. Oběd započal květákovou polévkou a pokračoval smaženým květákem s bramborem. Když jsme měli kládu opálenou, tak jsme ji zakopali ke gorkovému hřišti. Pak jsme ji nabarvili do barev ohně v pořadí: modrá, žlutá, oranžový a červená. Mezi tím jsme vytvořili a nabarvili dračí hlavu. Následně jsme vyrobili pomocí větví a červeného krepáku křídla. Nakonec jsme přidali obtisky našich rukou a šli jsme na výborný buřtguláš s chlebem. Po večeři jsme si zazpívali u táboráku a tím jsme zakončili nádherný den.

Národ ohně

Čtvrtý den, středa 3.7.2024

Už ráno nás probudila německá Včelka Mája. Poté, jelikož byl den přírody, tak nás skupinka Přírody probudila jejich rozcvičkou u totemu. Jakmile jsme docvičili, tak na nás čekala snídaně. Po snídaní a následném bodování byla Gorka, kdy proti sobě hrály národy Energie a Ohně a poté my proti Přírodě. Po Gorce bylo na řadě reprezentování našich totemů z minulého dne, což jsme vyhráli my.
Po obědě, službách atd. bylo na řadě učení ovládání ostatních živlů. Pak nás zavedli do lesa, kde byla různá zvláštní zvířata a měli jsme za úkol zapisovat o nich nejzákladnější informace. Po návratu do tábora už jen zbývalo přiřadit k nim vybrané názvy. To se nám bohužel nepovedlo, ale v následné hře, kde jsme museli co nejdříve ukořistit dané míče za určitý počet bodů se nám povedlo napravit naše skóre v celotáborové hře. Pak už před námi byla večeře a táborák a tím končil náš den.

Tým Vzduch

Pátý den, čtvrtek 4.7.2024

Tento výjimečný den započal trochu netradičně, konkrétně o hodinu dříve. Rozcvička byla také pozměněna, namísto úmorného běhání do hor, šplhání po skalách a nekonečného dřepování, jsme měli povinnost sbalit se na očekávaný celodeňák. Tentokrát byl cílem chrám zesnulé avatarky Kyoshi jinými slovy zřícenina hradu Tolštejn. Po všech nutných přípravách jsme tedy mohli vyrazit.

Cesta byla dlouhá, ale né natolik aby ji nezvládli i ty nejmenší z nás. Po celou dobu nám však stáli v cestě děsivé překážky. Kupříkladu když na nás vodní element připravil přeháňku nebo když element země nás nechal jít bahnem. No prostě síla elementů byla cítit na každém kroku.

Kolem poledne jsme dorazili na věhlasnou zříceninu. Dali jsme si svačinu, koupili něco dobrého na zub, pocítili vůni tamějších krajů a také jsme měli kulturní chvilku, když jsme se dozvídali něco o hradě. Zaměřme se však na náš hlavní úkol. Dojít do chrámu Kyoshi, za pomoci plného soustředění vyvolat jejího ducha a zeptat se ho na pár otázek. To se nám nakonec i povedlo. I přestože avatarka Kyoshi byla zpočátku hostilná, podařilo se nám ji přimět ke spolupráci a zjistit potřebné informace. Poskytla nám znalosti o tom jak se stát avatarem, jak se jako avatar chovat, ale také velmi důležité informace o zdrojích moci, který když někdo zničí, daný živel, respektive jeho vládci ztratí veškerou moc.

Následovala cesta zpět. Ta byla na rozdíl od cesty tam snazší, ale o to delší. I přes občasné vzdychání a nespočet zastávek jsme se v plném počtu, včetně zázemí, vrátili do tábora. Tam pro nás byla přichystaná výborná bramboračka a vynikající uzené knedlíky. Při jezení nám ještě duchové měsíce a oceánu naznačili zítřejší den vody pořádným slejvákem. A po večerním násedu již nezbývalo nic než si jít vyčistit zuby, vyčůrat se, pomodlit a spát.

Vodní kmen

Šestý den, pátek 5.7.2024

Den začal jako obvykle budíčkem a rozcvičkou, kterou pro změnu vedla vodní skupina. Byl totiž den vody. Po snídani nás zavolali naši vedoucí na válečnou poradu, aby nám sdělili důležitou zprávu. Jelikož byl den vody, znamenalo to, že jejich zdroj síly, Duch Měsíce přijde ke svému národu. Tím pádem bude zranitelný a pokud ho zničíme, Národ Vody bude oslaben. Všem, kromě vodní skupinky se tento nápad zalíbil. Proto jsme se po svačině vrhli na první hru dne, přenášení posvátné vody do nádoby. Když byla nádoba naplněna, dostali jsme zprávu o Duchu Měsíce. Ta ale byla napsána v Čínských znacích a navíc jsme po přeložení zjistili, že je ještě k tomu zašifrovaná. Nakonec Národ Ohně, v závěsu za vodou, zprávu rozluštil. V ten moment se všichni obrátili proti Vodnímu kmenu a vyhnali ji, aby mohli v klidu zaútočit na Ducha Měsíce, který na sebe společně s Duchem Oceánů vzal podobu kachničky v tůňce. Nikomu ale nedošlo, co jsme to vlastně provedli, dokud jsme se nevrátili zpět do tábora. Tam totiž nastal ohromný chaos. Přeházené věci, kontaminovaná voda, várnice na čaj se dokonce objevila na střeše kuchyně. Jediný způsob jak opět vyčistit vodu, byl zachránit Ducha Měsíce. Tak jsme vyrazili do na bojovku do Světa duchů.

Národ Přírody

Sedmý den, sobota 6.7.2024

Den začal gorkou morkou, kterou hráli vedoucí proti vodě. Zápas byl velmi napínavý a skončil 18:4 pro vedoucí. Po vyčerpávajícím zápase jsme šli plnit hodnosti. Odpoledne jsme rekonstruovali město, které bylo zničenou vzpourou měšťanů, kvůli otrávené vodě. Opravovali jsme ho materiálem, který byl uložen na různých místech (nejvíce na kopcích). Za nejvíce bodů byla radnice, kterou mohl postavit pouze jeden tým a to se povedlo vodě. Při sbírání materiálů nás chytali zloději z každého týmu jeden člen. Dále byli dva speciální zlodějové, kteří mohli chytat i normální zloděje. Tuto hru vyhrála voda. Energie byla první od konce :(. Hra byla ukončena rychlým návratem zpátky do tábora, kvůli očekávané bouřce.

Tým Energie

Osmý den, neděle 7.7.2024

Ráno nás probudila Danči oblíbená rozcvička Molekuly hýbejte se. Po dvou kolech jsme se dobře naladění vydali pro vánočku s kakaem, která nás měla připravit na náročný den. Hned po bodování následovaly dva zápasy Gorky, ze kterých jsme jeden drtivě vyhráli. Po svačině jsme se šli zdokonalovat v ovládání živlů plněním nejrůznějších úkolů a pomalu jsme se připravovali na odpolední program. Ten se však měl konat až po výborném obědě – po masových koulích na smetaně. Když jsme se vydatně najedli a splnili polední služby, vypukla velké fotbalové utkání, na které všichni čekali. Naše táborová mužstva se měla utkat proti vedlejšímu táboru. Ve všech třech zápasech – mladší děti, starší děti a nakonec vedoucí, jsme ukázali obrovskou převahu a udrželi tak nadvládu nad Dolní Světlou. Po zápase jsme si užili ‘’’Večeři šampionů’’’, rizoto se zeleninou, zmoženi jsme odpracovali služby a po táboráku šli spokojeně do hajan

Národ Země

Devátý den, pondělí 8.7.2024

Ráno jsme se vzbudili a šli jsme na rozcvičku k totemu větru. Po rozcvičce jsme snídali rohlík se sýrovou pomazánkou. Poté jsme si uklidili a bylo bodování. Dopoledne jsme šli ještě na ostrůvek, kde byl „Archiv“. Tam jsme se snažili ukořistit svitky, ve kterých měla být rada, jak se stát správným Avatarem. Ale v žádném rada nebyla. A prý to má nějaký filozofický přesah a že se budeme muset vypravit abychom to zjistili. Než jsme vyrazili na výpravu ze sebepoznáním, tak jsme se naobědvali. K obědu byla rajská polévka a rýže s kari.
Po pořádném odpočinku jsme vyrazili. Téměř na začátku jsme rozšlápli vosí hnízdo a čtyři lidi od nás z týmu popíchali. Tak jsme se vrátili a vyrazili znovu jako poslední. Po cestě jsme plnili různé úkoly, některé byly na správnost, jiné na rychlost. Po cestě jsme procházeli Německem, skalním městem, a dokonce vyšlápli dva vrcholy. Cesta nám ukázala, že síla být správným Avatarem je v každém z nás. Potom, co jsme se vrátili jsme se najedli chilli-con-carne, vyčistili si zuby a šli spát.

Národ Ohně

Desátý den, úterý 9.7.2024

Ráno jsme se vzbudili, vzali jsme škrabky a šli jsme na brambory. V bramborách jsme skončili čtvrtí, což nás moc netěšilo, ale lepší než poslední. Poté jsme se hned vrhli na další hru, na kterou se nám vůbec nechtělo, protože nás bolely ruce a nohy z bramborové rozcvičky. Hra spočívala v tom, že jsme se měli podepsat na všechny vlakové zastávky pomocí vlaků. Ty tvořili vedoucí, což nás moc bavilo. Ale museli jsme být fakt rychlí, protože když jsme je nestihli po podepsání odchytit, ujel. Poté už nás čekaly k obědu řízky za odměnu.

Po obědě nás čekala hra s bizony. Přes velká horka a zranění jsem zazářili a skončili na třetím místě. Také nás čekalo velké překvapení! Na večerním nástupu nám oznámili, že jsme skončili druzí ve výpravě za sebepoznáním. Pak začala soutěž Miss Vesmír a Lord Vesmír, ve které vedoucí soutěžili o hlasy poroty a táborníků. Soutěž se nám moc líbila, byla to vesmírně pořádná show. Lord vyhrál Martin a Miss Vesmír Danča. Pak už stačilo jenom jít na zuby a spát.

Tým Vzduch

Jedenáctý den, středa 10.7.2024

Probudil nás ohnivý poplach, který oznamoval, že naší zem nezalily ranní paprsky jelikož slunce vůbec nevyšlo. Ohnivý národ tedy měl přijít kvůli válce elementů o zdroj moci. Naštěstí jsme byli probuzeni my a pod vedením Zuka jsme odhodlaně vyšli slunce zachránit. Bez slunce by totiž nebyl den ani teplo a nastala by věcná ledová noc. Proto se všechny národy spojily a povedeným pozdravem slunce se nám ho podařilo dostat až nad obzor.

Po takto náročné ranní výpravě jsme ještě šli pro pečivo, ale ne pouze ranní hlídka, nýbrž celý tábor. Mladí a nezkušení tak mohli sledovat, jak se dostávají chleby a rohlíky do našeho tábora.

Radikálně prodloužený den nám také umožnil hrát Gorku Morku. Proběhla utkání Země proti Vzduchu a Voda proti Ohni. Výherci byly Země a Voda.

Poté co jsme znovu nabrali síly po těžkých zápasech následovala další zajímavá aktivita a to vaření gumenů s příměsí východní kuchyně, nudlemi. Nevařila však kuchyň, vařili jsme my, na ohních, v kotlících a z ingrediencí, které jsme míchali sami. Někomu to šlo lépe, někomu o něco míň, každopádně to bylo pro všechny skvělé dobrodružství, které bylo zakončeno, samotným jezením a hodnocením od poroty.

Pro ty, na které třeba nevyzbylo nebo měli ještě hlad byl samozřejmě připraven tradiční oběd, vývar s knedlíčky vepřové s bramborovým knedlíkem a špenátem.

V době odpoledního klidu většina odpočívala avšak služby se sami neudělají. Někdo štípal dříví, někdo myl nádobí, někdo šel na Celnici pro vodu, pro všechny však byla nepříjemná změna počasí, které se celý den tvářilo hezky, ale ke konci dne byl kvůli dešti věnován relaxaci ve stanech. Navečer proběhl večerní nástup a nezbývalo nic než si jít vyčistit zuby, vyčůrat se, pomodlit a spát.

Vodní kmen

Dvanáctý den, čtvrtek 11.7.2024

Ráno jsme se probudili do dalšího krásného dne. Ranní rozcvičku vedli sportovně nadaní sourozenci Rácovi, a tak jsme se pomalým během vydali na Krkavčí kameny, kde nám Lukáš předcvičoval. Poté jsme se vydali zpět do tábora na snídani, ke které byla vajíčková pomazánka se šunkou namazaná na rohlíku. Po snídani přišlo na řadu každodenní bodování. Během chvíle jsme šli dohrát zbývající hry gorky morky: VZDUCH – ENERGIE, VODA – ZEMĚ, PŘÍRODA – OHEŇ, pro přírodu to bylo páté vítězství, což zapříčinilo naší výhru v gorce morce. Ke svačině jsme dostali rudé plody Avatara (nektarinky). Když nám slehlo dostali jsme oběd a svačinu na výpravu za duchem Aanga a Zukem, kteří nás chtěli presvědčit abychom bojovali za mír. Dostali jsme mapu, podle které jsme měli jít do Zukova úkrytu. Když jsme došli na místo našli jsme vzkaz, na kterém stálo, že na nás čeká jinde, a máme k němu dojít, po fialové stezce, kde jsme plnily úkoly, ke každému živlu. Po asi hodinové cestě jsme k němu došli. Sdělil nám, že dnes večer se dozvíme, kdo z nás se stane nástupcem Aanga. Všichni jsme byli napnutí. Večer jsme s Zukem obcházeli všechny totemy, kteří když vydali signál, postoupili jsme dál, pokud ne, tak jsme vypadli. O místo avatara se ucházelo šest zástupců kmenů Lukáš Kohoutek, Lukáš Kocman, Karel Hojný, Petr Mexbauer, Vanda Kalašová, Tomáš Barták. Končili jsme u totemu ohně. K němu se dostali finalisté Karel a Tomáš a ‘’souboj’’ o avatara byl mezi nimi. Nakonec vyhrál Karel, a stal se tak nástupcem avatara Aanga. Karel nám řekl pár moudrých slov před dalším dnem, a my jsme si šli vyčistit zuby a spát.

Národ Přírody

Třináctý den, pátek 12.7.2024

Svět se probudil do nového dne. V celém táboře panovalo napětí, ale i naděje. První den Avatara Karla. První den nového strážce rovnováhy. Povede nás tento vládce všech živlů k míru, nebo mu válkychtiví vládci uniknou, nebo dokonce jej dokážou přemoci? Vše se schylovalo k tomu, na co se nový Avatar pod vedením prince Zuka připravoval, co se teď zdá už celou věčnost. Poslední bitva. Karel ale na to nebude sám. Všechny živly se spojily pod vládou Avatara a mají stejný cíl. Mír.
Vládci se ale bohužel dozvěděli o včerejší zradě, kdy místo toho, aby děti Zuka odstranili, tak se k němu přidali, a dokonce podepsali mírovou smlouvu! Utekli tak z tábora se poradit, jak budou dál postupovat a jak se svým, teď už bývalým, svěřencům pomstí. Jak se ale zbaví hrozby nového Avatara? My se ale dozvěděli o jejich úkrytu a pod vedením Karla jsme je šli zatknout a postavit je před spravedlnost. Po krátkém boji se nám to povedlo a spoutané jsme je dovedli zpět do tábora, kde je čekal válečný soud.
Přestože bylo vyhrožováno všelijakými tvrdými tresty, jako například vhozením do odpadové jámy, nakonec jim byl uložen trest mírnější (i když u Lukáše muselo dojít k donucovacím technikám v sudu s vodou). A to, že se přidají k ostatním a podepíšou mírovou smlouvu, a že budou svou moc nad jednotlivými živly používat pouze pro dobro lidstva a světa. Proto by nám na táboře už nikdy neměla vyschnout voda v potoce a oheň bude v kamnech vždy dobře hořet.

Tím naše celotáborová hra skončila, ale jak vlastně všechno dopadlo? Samozřejmě dobře. Karel Hojný z Vodního kmene se naučil vládnout všem živlům nejlépe a stal se novým Avatarem. Povedlo se mu ukončit válečné šílení a nastolit rovnováhu v našem světě. V boji o sílu světa se nejlépe se vedlo živlu Vody, který skončil s 21,56 % síly, druhý byl živel Země s 19,94 %, třetí Oheň s 16,17 %. Na místě čtvrtém pak Vzduch s 14,56 % a velmi těsně na místě pátém Příroda s 13,75 % před šestou Energií a 13,48 % síly ve světě.

Výhra Vody se projevila velkou odpolední dešťovou smrští, ale naštěstí jsme se stihli všichni vyfotit a nebylo nutné zrušit večerní závěrečný táborák. U něj se s táborem rozloučili jako děti naši nejstarší táborníci – Dominik, Karel, Lukáš, Šimon, Vanda a Zuzka. Každý z nich si přes den vyrobil krásné fakule ze smůly, s nimiž jejich poslední táborák mohli zapálit.

Zuko