Vypadalo to na klasickou plavbu našich dětí do neznámých končin na západě, samozřejmě pod velením zkušených vikingských náčelníků. Ale mořská bouře je přenesla do mýtických sfér, ve které na devíti světech žijí bohové a různá neobvyklá stvoření. Tento kosmický řád, propojený kouzelným stromem Yggdrasillem, chtěl lstivý bůh Loki zničit. Děti se rozhodly s pomocí strážce Heimdalla tomuto zlotřilému plánu zabránit. Musely získat esence devíti světů a znovu postavit duhový most Bifrost. Podařilo se jim to? O tom pojednává tato kronika napsaná našimi mladými vikingy a vikingkami.
Den první, 29. června
Všechno to začalo, když se všichni táborníci úspěšně dostavili do tábora. První na seznamu povinností bylo vybalit si věci a označit si naše bydlení. Na to vše jsme měli fůru času. Po vybalení vedoucí tábora vybírali zbytky jídla z cesty, toaletní papír a popřípadě kdo měl, tak prášky. No, a poté byl tábor zahájen prvním společným nástupem roku 2025.
Dostali jsme základní informace a instrukce ohledně táboru, ještě nás provedli důležitými místy. Pak byla večeře a po ní bylo další, trochu delší volno až do večerního klidnějšího nástupu. Tam nám ohlásili noční hlídky a jídelníček následujícího dne. No, a když jsme seděli jako každý rok u táboráku, stalo se něco, co nikdo nečekal. Do tábora dorazili staří pradávní vikingové, kdy každý byl z jiného rodu. Chvíli nás zkoumali a poté nám nabídli udělat nám prohlídku po jejich okolních významných místech. Cestou jsme potkali starého Leife Eriksona, se kterým jsme se dali do řeči, až nám prozradil svůj osud a cíl, o který budeme všichni bojovat. Když jsme se všichni společně vrátili do tábora, rozloučili jsme se, ale když jsme přišli do stanů, každý tam měl svůj náramek se symbolem svého kmenu. Poté už jen večerní hygiena a večerka. A takhle skončil náš první den.
Řád Urfir (klan Vlků)
Den druhý, 30. června
Po nejlepším budíčku na světě, který připravila naše nejlepší vedoucí Verča, a snídani, nás čekal cvičný zápas gorky morky. Nováčci si mohli vyzkoušet novou hru. Následovala hra, při které jsme dojili ovce. Ovčí mléko jsme obětovali bohům tím, že jsme to vylili na posvátný kámen.
Vydali jsme se na plavbu. Pluli jsme do skotské vesnice, kterou jsme pro získání zásob vyrabovali. Překazila nám to veliká bouře Maelström, která nám odnesla část posádky. Vydali jsme se je zachránit a po cestě jsme potkali Heimdalla. Objasnil nám, že Loku zničil Bifrost a potřebuje naši pomoc se získáním devíti esencí pro obnovení mostu mezi světy. Vrátil nám děti, které zachránil před bouří a pluli jsme zpět do tábořiště, kde nás čekala křupičná kajďa. A na večerním nástupu jsme dostali první poštu od rodičů. Následně jsme se převlékli do dlouhých rukávů a přesunuli k táboráku, kde zazněly první písně tábora.
Kreatůrky (klan Havranů)
Den třetí, 1. července
Dne 1.7. nás vzbudili Míša a Kuba jejich krásnými písněmi. Poté se každý tým dostavil ke svému lavoru a hrnci. Před námi na hřišti gorky morky ležely žluté skotské dukátky neboli brambory. Potili, soutěžili jsme, šlupky zkrátka létaly všude. Konečně nás čekala snídaně, rohlíky s pomazánkou proti upírům (česnekovou) a k tomu výborný čaj od naší skvělé Míši.
Jelikož musíme být vzdělaní vikingové, tak jsme se šli učiti kostky, uzly, zpívání, šifry, hvězdy, utažení stavení, vše jsme prošli bez problému, jsme zkrátka už takoví. Když jsme byli hotovi s 2 stanovišti, tak na nás čekala další hra, křižovatky. Po cestě od Jelena po Lavičku bylo dáno 6 stanovišť, kde jsme se museli udržet co nejdéle na jednom zastavení.
Po této těžké soutěži nás čekal výborný oběd, květáková polévka a smažený květák s našimi dukátky. Měli jsme aspoň chvíli volna předtím, než nás napadly další vzdělávací stanoviště. Na konci jsme za sebou měli 4 z 6 úporných, edukativních, životu potřebných okének.
Chvíle odpočinku také byla, jenže poté přiběhla další hra s penězma. Byla velice náročná, hlavně pro mladší, ti byli převážně v dluhu, stejně jako někteří staří. To se neobešlo bez následků, a tak největšího táborového dlužníka čekala navíc služba v kuchyni pro vyrovnání dluhu. Některým šťastlivcům se však potu, zraněním i krádežím podařilo uniknout.
Večer za námi přišli šlechtic a jeho manželka. Sice jsme je obdarovali drahokamy, které se jim líbily, ale stále chtěli něco víc. Přáli si, abychom je pobavili. Předtím nás pohostili výbornou zeleninou a těstovinovým salátem. Ze slíbené zábavy se vyklubal zápas gorky morky, tuleni proti nám, orlům. Prohráli jsme 7 : 6. Stálo to však za to. Šlechtici se hra líbila a obdaroval nás nezbytně nutnou esencí Midgardu, bez které by naše putování nabralo rychlého konce. Po intenzivním dni jsme si už jen vyčistili zuby a šli spinkat.
Vidofnirovi následníci (klan Orlů)
Den čtvrtý, 2. července
Probudili jsme se do krásného a slunečného dne. Všemi milovanou rozcvičkou vedl náš nejoblíbenější praktikant Martin, díky němuž všichni s úsměvy běželi bez obtíže. S ještě větším úsměvem jsme se nasnídali. Následovala dopolední hra… jednalo se o vyrábění vlastních týmových bannerů. Ten se nám náramně vydařil. K obědu jsme měli skutečně výborný segedínský guláš. Po něm jsme měli poměrně dlouhý odpočinek. Ten byl však vynahrazen výletem do dalšího světa – Jöttunheim. Tam nás čekaly opravdu náročné úkoly, jako např. přejít 6 kamenů tak, aby se všech 8 členů skupiny dostalo na druhou stranu, nebo přinést do tábora kámen nejblíže k 1 kg. Po všech stezkách naší cesty jsme se dozvěděli jméno největšího obra z tamějších obrů. Pochopitelně jsem se moc těšili na večeři, po níž jsme šli do doupěte mocného, spícího obra. Každý tým si vybral svého zastupitele, který měl úkol ukrást esenci světa Jöttunheim.
Když jsme však znovu přišli do tábora, zjistili jsme, že se o nás již dozvěděl Loki a jeho děti. Spousta táborníků tak nalezla předměty ze svého stanu na trávníku před ním, z důvodu Lokiho snahy nalézt esenci Midgardu…
Nejsme lachtani (klan Tuleňů)
Den pátý, 3. července
Ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne ve světě Alfheim. Šli jsme na povedenou rozcvičku, po které jsme si dali chutnou snídani – rohlík se šunkovou pomazánkou. Uklidili jsme si svá obydlí a přišli za námi vznešení elfové z Alfheimu s prosbou, abychom jim pomohli obnovit jejich poštovní systém, který poškodila bouře Maelström. Jeden z dopisů, které jsme roznášeli, byl adresován Lokimu. Šli jsme na oběd, ke kterému jsme měli rajskou a hovězí na česneku. Po službách jsme se mohli pustit do luštění dopisu, který byl napsán v převrácené Morseově abecedě. Běhali jsme k seníku pro jednotlivá písmena a v jídelně sestavovali nově vzniklou zprávu. V dopise stálo, že další esence se skrývá ve světě Muspellheim. Také se hrály dva zápasy gorky – Lemoni proti Tlapkové patrole a Vidofnirovi následníci proti Kreatůrkám. Nakonec už jsme jen snědli výborné chilli con carne k večeři a usedli jsme k táboráku.
Lemoni, Liščí démoni (klan Polárních lišek)
Den šestý, 4. července
Náš den začal tím, že nás probudila píseň Tlapkové patroly. Po úžasném budíčku nám Vanda dala zabrat na ranní rozcvičce, kde jsme hráli Cukr, káva, limonáda. Následně jsme se proběhli kolem Veverčáků, pak jsme šli rovnou na snídani. Po snídani nastal čas si uklízet v našich vikingských obydlích. Po úklidu se odehrál zápas v gorce – Lachtani vs. lišky, který dopadl 20 : 0 pro Lachtany. Po tomto srdcervoucím zápase se hrála hra s restauracemi, kde jsme museli vypátrat recept. Bylo 6 stanovišť a 2 konečná. Na každém stanovišti byla jiná hra v kostkách. Pokud jste vyhráli, tak jste dostali další papírek (hospodu) a mohli jste postupovat ve hře, ale pokud jste prohráli, tak vás poslali do hospody, od které jste přišli. My jako jediní jsme všechny hry vyhráli a tím hru dokončili. Po této vysilující hře jsme byli hladoví, ale naštěstí Šárka už měla přichystaný oběd, ke kterému byly ovocné knedlíky.
Odpoledne jsme přelezli přes Yggdrasill na další svět – Muspellheim. Následovala hra, ve které jsme museli ve dvojicích se zavázanýma rukama za našimi zády doběhnout na konec louky a tam za pomoci našich čelistí sebrat klíč z visící šňůry. Tuto hru vyhráli NL, ale my byli hned za nimi. Tyto klíče jsme potřebovali k získání esence ohnivého světa. Jako další na řadě bylo uvařit lektvar, který jsme získali od světlých elfů. Recept byl na bramborové placky – Lefse. Soutěžili jsme, kdo bude mít nejlepší celkový výsledek. K večeři byly tortilly, které všem moc chutnaly. Nakonec se šlo k ohni, tam se mohly upéct buřty, zpívat písničky a povídat si. Ale poté přišel Heimdall s tím, že musíme jít odemknout esenci, která je zamčená v lese, který stráží Lokiho děti. Šli jsme po jednom do hlubokého lesa, kde svítily jen rozmístěné plamínky podél cesty. Bylo to těžké, ale odemkli jsme všech 50 zámků a získali esenci. A zbývalo jen vyčistit si zuby a jít spát, tím skončil náš den.
Tlapková patrola (klan Ledních medvědů)
Den sedmý, 5. července
Včera ráno jsme se probudili do vlhkého rána doprovázeného hudbou. Měli jsme chvíli na připravení se na nástup a hned poté jsme šli na rozcvičku. Hrály se molekuly, jedno kolo. Pak jsme se šli všichni nasnídat. Hned po snídani následovala hygiena, úklid stanů a velká nečekaná věc. V táboře se objevilo jedno z dětí Lokiho. Vyslýchali jsme ho, ale nic nevypověděl. Ani polití studenou vodou nepomohlo. Rozhodli jsme se, že ho pustíme ze zajetí a budeme ho tajně pronásledovat až do místa, kde jsou údajně další Lokiho děti a další čarodějové. Po pronásledování jsme se dostali až na ostrůvek, kde jsme měli nejdůležitější úkol. Vzít jim esenci dalšího světa. Esence byla uprostřed ostrůvku. To by ale nebylo jen tak, kdyby oni nestrážili náš cíl. No, a dopadlo to tak, že esenci kvůli ohrožení vosího hnízda získal jen jeden tým. Pak jsme se vrátili na oběd. Následovaly služby, polední klid a svačina. Před námi byla velmi podobná hra, jenom naopak. Týmy se spojily po dvou a hlídaly esenci zpátky před nebezpečím. To se jakžtakž povedlo. No, a pak to nejtěžší. Jelikož esence pálila, nebylo možné ji přenést v holých rukách. Takže si každý tým vzal lžíci a na ní esenci přenášel až do tábora, a to už ne každý zvládl. Po přinesení byla večeře a táborák. A tím pro nás skončil 7. den.
Řád Ulfir (klan Vlků)
Den osmý, 6. července
Probudili jsme se do nádherného rána za zvuků indických coverů na známé písně. Rozcvička byla v duchu tance. Tančili jsme na tři dětské písně. Poté jsme se odebrali na vydatnou snídani kovotepců a bahenní lázeň (vánočka a kakao). Potom, co jsme byli plní svačiny, jsme se odebrali na hru, kde jsme sbírali materiál od rozmazlených vousatých skřítků. Nebylo to však zadarmo. Museli jsme jim udělat službu, například zaštěkat, zabečet jako ovečka, namasírovat, pohladit, podat si ruku, dát napít, dát sladkost, zazpívat. Na oplátku jsme dostali materiál. Který jsme museli zpracovat v daném barevném pořadí do řetězu. Měli jsme na to celý polední klid. Odpoledne přišel vedlejší tábor rozdat si to ve fotbálku. Celkem se hrály tři zápasy, které pro nás skončily dvěma remízami a jednou prohrou. Prohru jsme oplakali u zmrzliny. Po zmrzlině jsme se vrátili do tábora, kde jsme měli chvíli klid. Ten netrval moc dlouho, jelikož byla večeře. Následně jsme vykonávali vikingské povinnosti (služby). Po nástupu se šlo k ohni, kam za námi přišel hlavní vedoucí druhého tábora a předal esenci světa do našich rukou za snahu v zápasech.
Kreatůrky (klan Havranů)
Den devátý, 7. července
Začátek dne 8.7. pro nás začal velmi těžce. Hned po budíčku vedoucí zařvali: „Vemte si škrabku na brambory!“ V tu chvíli nám došlo, že ráno bude náročné. Naštěstí se brambory nenacházely moc daleko. Po namáhavé rozcvičce nás čekala snídaně, ke které byly rohlíky s máslem a orlí krví. Následně nám Luky Rác vysvětlil hru Ve jménu zákona, kde se každý bál o svůj život. Několik dramatických hodin odběhlo a následovala další hra, kterou s námi hrál nový a zajímavý host, Fenrir. Dva týmy s ním byly ve svatyni, kde se snažily vybít hráče venku, kteří se zase pokoušeli získat na svou stanu ochránce svatyň, jež vybíhali do pole pro novou munici.
Po fyzicky náročné aktivitě nás čekal oběd, pórková polévka a řízek s bramborovou kaší. Odpoledne se konečně přiblížilo Niffelheimskému počasí, nebe se zatáhlo a začalo pršet. To ním hodilo vidle do programu. Naštěstí se asi jednu hodinu před večeří rozjasnilo. Díky tomu jsme stihli hru, ve které jsme si měli zapamatovat jména z papírků. Hra byla velice zajímavá a zábavná. Jména nebyla jen tak obyčejná, byla to jména severská, Frideborg Halldorsdottir, Asbjorn Hraffsson, a mnoho dalších. Zapamatovat si vše byl vskutku oříšek.
Po zapeklité hře jsme si dali buchtičky se šodó. Po lahodné večeři se vyhlásily výsledky soutěží. Ty nás velice šokovaly. Niffelheimské počasí na sebe nenechalo dlouho čekat a opět nás přepadl dlouhý déšť, který se táhl až do večerky, tak nám nezbylo nic jiného než popadnout kartáček, kelímek a zubní pastu, vyčistit zuby a zalézt do pelechu. Za melodických tónů ukolébavky nám naši drazí vedoucí pomohli rozloučit se s dalším krásným dnem na našem táboře.
Vidofnirovi následníci (klan Orlů)
Den desátý, 8. července
Ráno jsme prošli rozcvičkou s naší milovanou Nelou. Po ní nás čekali rohlíky s česnekovou pomazánku, po nichž jsme si vyčistili zuby. Avšak hned z rána nás zastihl velký déšť, při němž měli duše z Helheimu u nás v táboře zjevně veselost, neboť se odehrálo mnoho představení. Vypíchl bych „koncert“ jedné z duší, která zde bez trika, s rýčem v ruce napodobovala AC/DC. Nebo třeba reportáž o Zdeně zaseklé pod kořenem.
Takto jsme déšť přečkali a najedli jsme se výborných plněných knedlíků uzeným masem. Nicméně déšť odpoledne neustal, a tak jsme většinu času strávili ve stanech. Když už pršet přestalo, hrála se gorka.
Večer jsme jako obvykle šli k táboráku, ale naskytla se nám příležitost. Navštívit Helinu kobku, ve které měla „TO-DO list“, z něhož nejdůležitější část zněla: „Dát Lokimu dnes večer esenci na Krkavčácích.“ A tak se se skupina nejodvážnějších vikingů pozdě večer, pouze s jednou esencí vydala sama na Krkavčáky. Tam na ně čekal Heimdall se zprávou, že se žádná předávka nekoná a že se mají vrátit do tábora a jít spát. To se vikingům moc nelíbilo, ale přeci jen Heimdalla uposlechli a vydali se vstříc svým spacákům a karimatkám…
! – tuleni – NL – nejsme lachtani! (klan Tuleňů)
Den jedenáctý, 9. července
Ráno jsme se probudili a hned jsme zamířili k bájnému stromu Yggdrassilu a přelezli do světa Vanaheim. Po snídani následovala důkladné bodování, kterého se Ivoš rozhodně nebál. Kvůli špatnému počasí jsme si už jen zahráli gorku a šli na oběd. Po obědě jsme museli vyřešit přítomnost Lokiho kolaborantů v táboře. Každý dostal čtyřmístné číslo na hruď, které musel skrývat, aby ho nikdo nevyslovil. Pokud se tak stalo, dotyčný musel předat číslo tomu, kdo ho vyslovil. V této hře jsme bohužel skončili na šestém místě. Po svačině nás čekala další hra. V lese byly poházené lístečky s čísly. Naším úkolem bylo čísla posbírat a seřadit je podle posloupnosti. Následně jsme luštili šifru, která nás zavedla za vědmou na Krkavčí kameny. Na místě byly dva obrázky a my jsme měli najít rozdíly mezi nimi. Potom nám vědma prozradila, že Heimdall je ve skutečnosti Loki a dala nám oranžové plody z místních osad na vyrobení falešné esence. Po návštěvě u vědmy jsme se vrátili do tábora, kde na nás kromě výborné večeře čekal také večerní táborák se zpěvem. Blem blem blem.
Lemoni (klan Polárních Lišek)
Den dvanáctý, 10. července
Dne 11.7. nás vzbudili Vašek a Vanda s neobvyklou rozcvičkou, na které jsme museli vyrobit falešnou esenci z pomerančů. Po veškerém potu, ulepených rukou a vymačkání pomerančů nás čekala výborná snídaně – rohlík s lučinou a pažitkou.
Když jsme měli po uklízení a bodování, přišla gorka, my medvědi proti lachtanům. Bohužel vyhráli lachtani 0 : 17. Po náročném zápasu se za námi šel podívat Loki, převlečený za Heimdalla. Pak jsme mu dali falešnou esenci. Jenže to jsme nevěděli, že nás napadne další šifrovaná zpráva. Běhali jsme po lese, hledali runy a jejich písmena v našem jazyce. Bylo to velice namáhavé a dramatické. Když většina z nás to chtěla vzdát, ozvalo se: „Oběd!“ Na jídlo bylo výborná hrášková polévka a kuře na paprice. Po obědě jsme měli pár chvilek odpočinku, ale pak jsme šli dále luštit. Bohužel jsme to museli dělat rychle, jelikož jsme se potřebovali vydat na těžkou cestu.
Jakmile jsme doluštili šifru, odhadli jsme, že se máme vydat k Lavičce. Jakmile jsme tam došli, všichni jsme přistoupili ke kameni a zakřičeli jméno Freya. Bohyně lásky vystoupila a ukázala nám směr, kam se máme vydat na naší dobrodružnou výpravu na Asgard. Po cestě jsme narazili na různé úkoly, abychom postupně získali všechny esence světů. Na konci cesty jsme se vydali za Ódinem pro esenci Asgardu. Poté, co jsme za ním dorazili, se objevil nečekaný host Loki, který esenci rozbil. Tím chtěl rozpoutat Ragnarok. Ale jeho plán se nepovedl, protože jsme mu ráno dali tu falešnou esenci.
Ódin se za námi stavil ještě ten večer. Abychom obnovili Bifrost tak, že smícháme všechny esence ze všech světů. Jakmile jsme tak učinili, rozsvítil se duhový most, po kterém jsme přešli zpět do našeho světa Midgard.
Tlapková patrola (klan Ledních medvědů)
Den třináctý, 11. července
Po návratu na Midgard a vydatném spánku nás čekala maximálně sladká snídaně – housky s nutellou a kakao.
Poslední den má už ustálený program. Nejstarší děti sbírají smůlu a vyrábí si louče k zapálení závěrečného táboráku. Ten letos získal – pod stavebním dohledem Kuby a Karla – podobu vikingské lodě. Mnoho dětí se zapojilo do jeho přípravy.
Dočkali jsme se tradiční odměny a vzpomínky z letošního dobrodružství – zelené tričko s obrázkem našeho Yggdrasillu s onou prohnutou větví, po které jsme se dostávali na jednotlivé světy. Celý tábor se tedy převlékl do čistých nových triček a vyfotil se.
Mezitím vedoucí sbalili týpí a další velké plachty, protože očekávali déšť a chtěli předejít tomu, aby je museli dlouze a namáhavě sušit další dny po táboře. Bylo tedy jasné, že tábor opravdu končí.
Navzdory podvečernímu dešti jsme využili jeho přestávky k tomu, abychom uskutečnili naše rituály k závěru tábora. Tomáš, Petr, Sam, Štěpán, Lukáš, Franta a Viki – letos na táboře naposledy – zažehli závěrečný táborák. Hlavní vedoucí Milan vyslal do kruhu stisk přátelství, který se mu přes všechny účastníky vrátil na znamení, že se příští rok pod Luží opět sejdeme. Po rozdání diplomů se konala obvyklá zábava u ohně s kytarou a prodlouženou večerkou.
Vašek, vedoucí klanu Tlapková patrola
Čtrnáctý den, sobota 15.7.2023
Vstát – nasnídat se – zabalit – pomoci zbourat tábor. Poslední ráno, a takových ruch. Všichni se těší domů, ale také je mrzí, že tábor rychle utekl.
Autobus překvapivě dojel až k táboru, tak se mohli všichni pořádně rozloučit. Zatímco děti v péči Šárky a Lukyho jely do Říčan, vedoucí balili tábor. I když nás déšť donutil nechat mokré plachty v táboře, dostali jsme se všichni ještě v ten dem domů.
Taková byla severská výprava táborníků a tábornic Vesmíru Říčany v roce 2025!
Vašek, vedoucí klanu Tlapková patrola
